|
|
Queer Coding of Barbie Movies: Mattel's Attempt at Saving Barbie's Image.
Hansen, Alicja Sirkka ; Helman, Ivy Ann (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
This thesis is a combination of queer analysis of selected Barbie movies done by the author, with the support of the relevant academic literature, and queer readings of those same movies done by people online. The text starts with an introduction, which gives the reader an overview of the subject and introduces the main research question: "Why does Barbie seem queer in the movies?" Then the thesis discusses the relevant theoretical literature and methods used in the study in the literature review and methodology sections respectively, which includes theories such as feminist and queer theory, but also touching on postfeminism and girl power. Further, the main portion of the study is the analysis, preceded by a preface, which consists of seven chapters, each one focusing on a separate movie. Lastly, all of the results of this study are explained in conclusion.
|
|
|
"Jsi dobrá nebo zlá čarodějnice?" Postavy čarodějnic v současné seriálové tvorbě
MASÁŘOVÁ, Klára
V bakalářská práci se zabývám zobrazením postavy čarodějnice v současné seriálové tvorbě. V práci prvně představuji čtyři základní typy čarodějnic, které dělím podle rozřazení Heather Greene na divoké ženy, ženy nařčené z čarodějnictví, fantastické čarodějky a ostatní magické bytosti. Dále v práci uvádím stručné shrnutí vývoje postavy čarodějnice od počátku filmu a později i seriálu. V další část práce věnuji vývoji feministického hnutí, z něhož metodologicky vycházím. V následné analytické části poznatky aplikuji na tři vybrané seriály: Čarodějky (1998), American Horror Story: Coven (2013) a Sabrinina děsivá dobrodružství (2018). Cílem práce je ukázat, že je postava čarodějnice silně spjata s feministickým myšlením a představuje ženu emancipovanou skrze svoji moc. Vybrané seriály a jejich postavy představují vývoj feministického hnutí za posledních 30 let.
|
|
|
Liberální vs. radikální: který z feminismů představuje časopis Heroine?
Petřáková, Mariana ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Fousek Krobová, Tereza (oponent)
Předložená bakalářská práce zkoumá obsah tištěné verze magazínu Heroine a analyzuje ho z hlediska současných feministických teorií. Práce se zabývá historickým kontextem feministického hnutí v podobě tradičního vlnového rozdělení, v jehož průběhu se vytvořily i dva významné feministické proudy, a to liberální a radikální. Teoretická část se věnuje důkladnému popisu historických událostí, které za utvářením těchto proudů stály, představuje jejich hlavní autorky, teoretické koncepty a požadavky. Do těchto souvislostí následně zasazuje vztah feminismu a médií s důrazem na komparaci odlišného vývoje tohoto vztahu na tuzemské a zahraniční mediální scéně. Práce také kriticky reflektuje nástup neoliberalismu a vnímá ji jako důležitou proměnnou v kontextu působení kapitalistického trhu na feministická média. Výzkumná část této práce kombinuje polostrukturované rozhovory a kvalitativní analýzu textů za účelem identifikovat, jaká témata magazín Heroine produkuje a jak tato témata odráží stav současného feministického diskurzu.
|
|
|
Selfie jako nástroj utváření genderové identity
Gejdošová, Iva ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Pořizování selfie je technikou dohledu nad sebou samou a nástrojem poměřování. Během pořizování digitálních autoportétů dochází k dohledu nad tím, jak individuální performování genderu vyhovuje existujícím genderovým normám. Dnes hegemonní postfeministické ženství představuje ženu jako sebevědomou a sexy, přičemž zásadní pro její bytí je její tělo. To je současně i jádrem její hodnoty. Pomocí obsahové analýzy vizuálních a textových obsahů příspěvků na sociální síti Instagram tato diplomová práce mapuje, jak je obraz takového ženství konstruován. Zkoumá, zda uživatelky Instagramu, které označují své snímky hashtagem #zanormalniholky, jsou vůči hegemonnímu postfeministickému ženství responsivní, či naopak selfie využívají ke vzdoru vůči postfeministickém diskurzu. Jelikož je identita, včetně genderové identity, utvářená právě akty, které mají být jejím důsledkem, tak selfie - jak ukazují výsledky této práce - mají normativní potenciál. Klíčová slova postfeminismus, selfie, Instagram, sociální sítě, gender, autoportrét, sebeprezentace, feminismus, #zanormalniholky, ženskost, makeover paradigm
|
|
|
Výzkum vnímání vlivu kultovního seriálu HBO Sex ve městě na jeho divačky
Houlíková, Martina ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
O seriálu Sex ve městě byla sepsána řada odborných článků či prací, avšak žádná z nich se přímo nezabývala dopadem seriálu na své fanynky. Z empirického hlediska diplomová práce Výzkum vnímání vlivu kultovního seriálu HBO Sex ve městě na jeho divačky představuje kvalitativní analýzu, v níž jsou prostřednictvím hloubkových rozhovorů s divačkami zkoumány jejich názory na různé aspekty seriálu. Dále zde sleduji jejich motivace ke sledování takového mediálního obsahu a rovněž je zmapován i vnímaný vliv divaček seriálu na jejich životy. Při kvalitativní analýze se autorka zaměřila především na jevy ze seriálu jako genderová stereotypizace, konzumní styl života (product placement v seriálu) nebo například samotné postfeministické vyznění seriálu jako takového. Inspirací pro tuto práci bylo dílo Ien Angové, která se ve svém výzkumu zaměřila rovněž na fanoušky kultovního seriálu Dallas a snažila se interpretovat úspěšnost tohoto fenoménu skrze kvalitativní výzkum.
|
|
|
The reflection of feminism in the Czech public discourse
Papcunová, Kristína ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Dudová, Radka (oponent)
Anotácia Hlavným cieľom predloženej diplomovej práce je nájsť odpoveď na otázku ako ženy konštruujú svoj názor na feminizmus, ktorý sa od roku 1989 v Českej republike vyznačuje výraznou dištanciou. V teoretickej časti je najskôr predstavený feminizmus, jeho členenie a svetový vývoj, potom sa autorka venuje vývoju a súčasnej situácii v Českej republike, ktorá je špecifická svojimi historicky podmienenými konotáciami. Nasledujúca analytická časť prezentuje výsledky uskutočneného kvalitatívneho výskumu. Prostredníctvom využitia techniky pološtruktúrovaných rozhovorov sa autorka pokúsi priniesť odpoveď na otázku ako ženy chápu a vnímajú feminizmus a tiež spôsob akým interpretujú situáciu súčasného postavenia žien. Jedným z hlavných cieľov empirickej časti bolo tiež zistiť či je možné aj v Českej republike typizovať postoje žien k feminizmu podľa typológie Aronson (2003). Vzhľadom k špecifickosti českého prostredia sme preto dospeli k záveru, v ktorom je možné identifikovať 4 rôzne prístupy vo vzťahu k feminizmu. Na základe analýzy rozhovorov sa nám podarilo identifikovať významné faktory, ktoré vplývajú na konštrukciu feministického vedomia.
|
host ::
RSS.